Divadelní sezóna je v plném proudu a my pro vás máme nabídku dalších zvýhodněných vstupenek ze Studia Hrdinů. Na co se můžete těšit tentokrát? Třeba na adaptaci literárně-filozofické knihy polské autorky Jolanty Brach-Czainy – ŠKVÍRY EXISTENCE; nebo na taneční představení FATAMORGANA polského choreografa Pawła Sakowicze, jenž, jak se píše v jedné recenzi, „v podzemí Veletržního paláce rozlil mlžný opar monumentální básně o vzruších z neznámého. Formální ukázněnost proti líbivosti. Krása proti kýči.“ Na programu je inscenace inspirovaná teorií rakouského biologa Paula Kemmerera – ZÁKON ŘADY; a inscenaci vycházející ze života a díla americké básnířky a prozaičky Sylvie Plath – MANŽELKA PUBLIKOVANÉHO BÁSNÍKA.

Fatamorgana (choreografie: Paweł Sakowicz) / taneční představení, jazykově bezbariérové
≄ pondělí 12. ledna ve 20.00
vstupenky | ZDE

Apolena Vanišová: Zákon řady / pohybové představení, jazykově bezbariérové, poslední tři uvedení
≄ pondělí 19. ledna ve 20.00
vstupenky | ZDE

Jolanta Brach-Czaina / Eva Prchalová: Škvíry existence / činohra
≄ sobota 24. ledna ve 20.00
vstupenky | ZDE

Jan Horák: Manželka publikovaného básníka / činohra, po představení následuje poslechový večer
≄ pondělí 26. ledna v 19.00
vstupenky | ZDE

Studio Hrdinů pro obyvatele Sedmičky připravilo 50% slevu na vstupném. Slevový kód SH50-P7 jednoduše uplatníte při nákupu vstupenek na portálu GoOut. Sleva platí jak na Běžné vstupné, tak na Seniorské a studentské vstupné. Cena běžné vstupenky je od nového roku 210 Kč a seniorské / studentské vstupenky 140 Kč (servisní poplatek je 10 Kč).

Taneční představení Fatamorgana choreografa Pawła Sakowicze překrývá a odkrývá (romantickou) krajinu. Prostřednictvím komplexního světelného, prostorového i zvukového designu zkoumá koncept noci jako mystéria, díky kterému se obyčejné předměty, zvuky a těla stávají jinými a tajemnými. Skupina tuláků se pohybuje s obezřetností: jednou v neobyčejně pomalém gestu, jindy se chvěje vzrušením z neznáma. 

„A právě to je na představení skvělé. Působí jako jakýsi výsek ze sna. Na představení přijdete, prožijete ho spolu s performery, a pak opět odejdete, jako ve snu. Nemá určitý konec, ale i tak víte, že se stal a vy jste byli jeho součástí.“
– Viktorie Štěpánová, protisedi.cz

Minimalistická pohybová inscenace v režii Apoleny Vanišové je volně inspirována teorií rakouského biologa a zoologa Paula Kammerera. Čtveřice aktérů v ní pozorně sleduje objekty, které se samovolně pohybují po scéně. Soustředí se na jejich cestu prostorem a pokouší se zachytit stejná nebo podobná seskupení, která na místě vznikají. Principy opakování umožňují všímat si věcí, které jsou za normálních okolností nám neviditelné. Inscenace vybízí k vizuálnímu prožitku a meditativnímu ponoru do nekončících repetitivních vzorců. Vytváří tím paralelu k principu Kammererova zákonu řady, který popsal v knize Das Gesetz der Serie.

„To, co vytvořil tvůrčí tým na rozlehlé prázdné scéně Studia Hrdinů, lze nazvat hračičkářstvím, scénickou meditací nad pohybem věcí a lidí v prostoru, ale skrze tento koncept lze zároveň vyprávět symbolický příběh fungování lidstva a společnosti.“
– Jana Soprová, Divadelní noviny

Jevištní ztvárnění literárně-filozofické knihy polské autorky, souboru devíti esejí, který se stal v Polsku literární senzací. Každé vykonané gesto, každý pohyb, každé rozhodnutí by ale mohlo stejně tak dobře nevzniknout. Jak tedy lze KAŽDODENNOST vůbec vnímat? Kombinací filozofické přesnosti a poezie? Každou vteřinu se kolem nás něco děje, ale my si toho nevšímáme. Každodennost totiž existuje tak, jako by zároveň nebyla. Zametá za sebou stopy. Úvahy nad každodenností mají tu moc člověka probudit. Vzpamatuj se, říká, zastav se a vnímej! Pokud to neuděláš, rozplyneš se v nevědomosti...

„Režisérka Anna Davidová využíva svoje dôsledné poetické vnímanie na pretransformovanie mŕtvych slov v živú komunikáciu, čo miestami spôsobuje až isté spirituálne momenty osvietenia. (…) Inscenácia groteskným štýlom zosobňuje ohnisko filozofických presahov textu, v písanej forme diela pôsobiacich nesmierne impozantne, no ich scénické prevedenie im prináša istú ľahkosť, čím zbavuje filozofiu nálepky etablovanej a honosnej vedy.“
– Martina Kostolná, Kritické Theatrum 

Autorský projekt Jana Horáka vychází ze života a díla americké básnířky a prozaičky Sylvie Plath a je poslední částí volné trilogie věnované umělcům dvacátého století. První část tvořila inscenace Církev inspirovaná životem a dílem Luise Ferdinanda Célina, která byla vůbec první inscenací Studia Hrdinů. Druhou částí trilogie je inscenace Zlatý řez inspirovaná japonským spisovatelem Jukio Mišimou.

„Štorková si dokáže fascinujícím způsobem přivlastnit jakoukoli postavu. Její Sylvia je hravá, naivní, nebezpečná, protivná, zoufalá, sebevědomá, zraňující i zraňovaná.“
– Jana Soprová, Svět a divadlo