Divadelní sezóna je v plném proudu a my pro vás máme nadílku dalších zvýhodněných vstupenek ze Studia Hrdinů. Na co se můžete těšit tentokrát? Třeba na inscenaci Zákon řady inspirovanou teorií rakouského biologa Paula Kemmerera; adaptaci temně hravé novely Stařena avantgardního autora Daniila Charmse v režii uměleckého šéfa divadla Jana Horáka, která poodhaluje nesvobodnou a strachem svázanou společnost; nebo inscenaci Zabít člověka, jenž je volně inspirovaná novelou Rudá jízda ruského autora Isaaka Babela. Skvělý je také Jedlík perel, inscenace, v níž Vojtěch Mašek zpracovává téma dezinformací a vytváření tzv. alternativních pravd a konspiračních teorií. Ujít si nenechte ani adaptaci literárně-filozofické knihy polské autorky Jolanty Brach-Czainy Škvíry existence.

Apolena Vanišová: Zákon řady / jazykově bezbariérové představení
≄ pátek 3. října ve 20.00 
vstupenky | ZDE

Daniil Charms / Jan Horák: Stařena / činohra
≄ pátek 17. října ve 20.00 
vstupenky | ZDE

Michal Hvorecký / Jan Horák: Zabít člověka / činohra
≄ neděle 19. října ve 20.00 
vstupenky | ZDE

Vojtěch Mašek: Jedlík perel / činohra, derniéra
≄ úterý 21. října ve 20.00 
vstupenky | ZDE

Jolanta Brach-Czaina / Eva Prchalová: Škvíry existence / činohra, první uvedení v sezóně
≄ čtvrtek 23. října ve 20.00 
vstupenky | ZDE

Studio Hrdinů pro obyvatele Sedmičky připravil 50% slevu na vstupném. Slevový kód SH50-P7 jednoduše uplatníte při nákupu vstupenek na portálu GoOut. Sleva platí jak na Běžné vstupné, tak na Seniorské a studentské vstupné – tedy cena běžné vstupenky je 150 Kč, studentské / seniorské vstupenky 100 Kč.

Minimalistická pohybová inscenace v režii Apoleny Vanišové je volně inspirována teorií rakouského biologa a zoologa Paula Kammerera. Čtveřice aktérů v ní pozorně sleduje objekty, které se samovolně pohybují po scéně. Soustředí se na jejich cestu prostorem a pokouší se zachytit stejná nebo podobná seskupení, která na místě vznikají. Principy opakování umožňují všímat si věcí, které jsou za normálních okolností nám neviditelné. Inscenace vybízí k vizuálnímu prožitku a meditativnímu ponoru do nekončících repetitivních vzorců. Vytváří tím paralelu k principu Kammererova zákonu řady, který popsal v knize Das Gesetz der Serie.

„To, co vytvořil tvůrčí tým na rozlehlé prázdné scéně Studia Hrdinů, lze nazvat hračičkářstvím, scénickou meditací nad pohybem věcí a lidí v prostoru, ale skrze tento koncept lze zároveň vyprávět symbolický příběh fungování lidstva a společnosti.“
– Jana Soprová, Divadelní noviny

Adaptace novely ruského avantgardního autora Daniila Charmse, který v ní s humorem poodhaluje děsivou realitu života v Rusku napříč staletími.

„Natálie Řehová, Matyáš Řezníček a Ondřej Malý rozehrávají miniatury, které skládají kompaktní obraz o malých lidech a velkém strachu, o buzerování bližních či o zlomyslnosti osudu. (…) hrají s odstiňovanou expresivností, která vystihuje vyšinutost postav a situací, aniž by herci tlačili na laciný výrazový efekt. (…) divadelní Stařena vytváří celkem zdařilou či přesněji řečeno přijatelnou iluzi, že z adaptovaného Charmse na nás autenticky dýchá ruská společenská kultura, která si vystačí sama se sebou.“
– Josef Chuchma, art.ceskatelevize.cz

Druhá část „ruské“ trilogie v režii Jana Horáka je volně inspirovaná novelou Rudá jízda ruského autora Isaaka Babela, na kterého navázal ve svém scénáři současný slovenský spisovatel Michal Hvorecký. Babelův text vybízí k reflexi historické zkušenosti. Po sto letech se jako tragické déjà vu připomíná ruská agrese vůči demokratickým hodnotám.

„Za obzvlášť šťastný nápad se dá považovat rámování celé inscenace jako drsné ruské pohádky. Odpovídá tomu i scénografie Lucie Sedlákové, kašírované kulisy a další výtvarné prvky jako z televizního pořadu pro děti dodávají Horákovu počinu atmosféru lehké bizarnosti a chladné děsivosti zároveň.“
'– Vojtěch Voska, Blog Nadivadlo

Dnešní Quijote, nebo jedna z jeho podob, by mohl být člověk ne nepodobný konspiračním teoretikům. Někdo, kdo se pod vlivem čtení fantaskních románů a nejrůznějších zpráv o fungování světa, stane bojovníkem za domnělou pravdu a uprostřed svého bytu si vybuduje paralelní vesmír. Svým rozumem a imaginací se ztratí v temné verzi fantaskního universa. Hrdina nebo antihrdina, který vede dialog snad se svou sousedkou nebo sousedem, anebo neexistujícím bludem, chimérou přitakávající jeho blouznění. Dvě postavy, které vedou místy až intimní rozhovory. Dvě identity, které se dokáží vzájemně dokonale zpochybnit, přiznat hru, hru ve hře.

„…Sugestivnost celé konstelace dobře naplňují oba herci. Petr Jeništa, který po odchodu z angažmá v Divadle Na zábradlí vstupuje do nejrůznějších projektů alternativního divadla, a zdá se, že mu tento typ podivných bytostí velmi sedí. Dobrou partnerkou je mu Tereza Marečková, kroužící profesně mezi Prahou a Brnem, podivuhodná herečka a muzikantka v jednom. Jedlík perel není zážitek pro všechny, ale dobře doplňuje dramaturgii Studia Hrdinů, které si v různých formách podivností libuje.‘‘
– Jana Soprová, Lidovky.cz

Jevištní ztvárnění literárně-filozofické knihy polské autorky, souboru devíti esejí, který se stal v Polsku literární senzací. Každé vykonané gesto, každý pohyb, každé rozhodnutí by ale mohlo stejně tak dobře nevzniknout. Jak tedy lze KAŽDODENNOST vůbec vnímat? Kombinací filozofické přesnosti a poezie? Každou vteřinu se kolem nás něco děje, ale my si toho nevšímáme. Každodennost totiž existuje tak, jako by zároveň nebyla. Zametá za sebou stopy. Úvahy nad každodenností mají tu moc člověka probudit. Vzpamatuj se, říká, zastav se a vnímej! Pokud to neuděláš, rozplyneš se v nevědomosti...

„Režisérka Anna Davidová využíva svoje dôsledné poetické vnímanie na pretransformovanie mŕtvych slov v živú komunikáciu, čo miestami spôsobuje až isté spirituálne momenty osvietenia. (…) Inscenácia groteskným štýlom zosobňuje ohnisko filozofických presahov textu, v písanej forme diela pôsobiacich nesmierne impozantne, no ich scénické prevedenie im prináša istú ľahkosť, čím zbavuje filozofiu nálepky etablovanej a honosnej vedy.“
– Martina Kostolná, Kritické Theatrum